Tajemné kapradiny naší přírody
..............
Mnoho z nás ani neví, že v naší přírodě rostou drobné kapradiny, které pro svojí nenápadnost a vzácnost za celý život nespatříme, pokud se o ně nezačneme blíže zajímat.
Hadilkovité (Ophioglossaceae)
Je to jedna z vývojově nejstarších rostoucích čeledí kapradin na světě.V ČR do ní patří hadilka obecná, vratička měsíční, vratička heřmánkolistá a vratička mnohoklaná.Časem možná i vratička jednoduchá, která se pro svoji nenápadnost snadno přehlédne a u nás je stále nezvěstná.
Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum)
Obr.1 Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum ) - Lužické hory
Hadilek je po celém světě několik desítek druhů, od tropického až po arktické pásmo.V ČR roste roztroušeně pouze hadilka obecná (ophioglossum vulgatum), lidově také hadí jazyk.Zajímavá oddenkatá kapradina s jazykovitym listem, který tvoří neplodnou (sterilní) část rostliny a plodnou (fertilní).To je list ,, lodyha,, s výtrusnicemi (sporangium), připomínající hadí jazyk, nebo některé vize umělce H.R.Gigera.V rostlinné říši ČR nejvyšší počet chromozomů (2n=480-540)..Najdeme ji od května do srpna od nižších poloh až do podhuří, ale výjmečně i v horách až po subalpinský stupeň.Roste na slatinách, vlhkých loukách, v luhách většinou na vápenatém podloží.Využívala se také v léčitelství a v naší květeně se řadí mezi silně ohrožené rostliny.
Obr.2 Plodný list nesoucí výtrusnice, výška 150 mm.
Lužické hory
V Lužických horách hadilku najdeme zatím na jediném místě nedaleko Doubice u Krásné Lípy .Roste na okraji cesty s vlhkou světlinou pod javory, které pod korunami v řídkém podrostu vytvářejí vhodné prostředí pro symbiotické soužití s houbami (mikorhiza), kterou potřebují semena hadilky ke svému vývoji.
Vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium)
Botrychium - z řečtiny - botrýchos = stopka hroznu, hrozen
Obr.3 Vratička heřmánkolistá ( Botrychium matricariifolium) -Lužické hory
Tuto vzácnou kapradinu můžeme nalézt od Severní Ameriky až po západní Rusko. V ČR jen ojediněle v příhraničních horách, vzácně ve středních Čechách, Českém středohoří, na Šumavě a na Vysočině. Morfologické znaky jsou podobné jako u hadilky. Tedy celá nadzemní část rostliny - plodný list, který je třikrát zvětvený a nese výtrusnice ve dvou řadách. Neplodný list podle názvu připomíná lístky heřmánku. Rostlina má ráda nevápnité půdy, spíše kyselejší s nezapojeným bylinným patrem, neboť je konkurenčně velmi slabá. Roste od května do července v podhorských oblastech, pahorkatinách, horách až do subalpínského stupně v suchých borech, smrčinách, bučinách, často na štěrkových a písčitých půdách, krajích cest, lesních lemů, světlin a pastvin. Už koncem minulého století upozorňoval František Procházka na velký úbytek lokalit a snížení populací vratičky na kritickou hranici! Vratička heřmánkolistá je pro svou nenápadnost přehlížena. Pro svou vzácnost je vedena jako kriticky ohrožená rostlina s velkým nárokem na prostředí a ekologii.
Obr.4 Vratička heřmánkolistá na štěrkovém podkladu. Výška 100 mm.
Lužické hory
V Lužických horách vratičku heřmánkolistou objevila botanička správy NP České Švýcarsko Mgr. Ivana Marková. Vratička přežívá poblíž Doubice u Krásné Lípy na okraji vozovky, v populaci několika desítek rostlin. Kapradinka tam bohužel trpí pro svoje nároky na prostředí, a každoročně je ničena rozjížděním auty, prohlubováním škarpy a kosením kraje vozovky v době, kdy teprve dozrávají výtrusnice. Paradoxem na tom je, že je to za hranicí přírodní rezervace kde se chrání rostliny, které pro svoje rozšíření, kromě okrotice červené (Cephalanthera rubra), nejsou zdaleka tak vzácné jako tato překrásná kapradina.
Vratičku heřmánkolistou jsem našel při procházce i v Jizerských horách v makadamu na okraji cesty pod Čihadlem v nadmořské výšce 900 m.
Obr.5 Vratička heřmánkolistá - zralé výtrusnice.
Vratička měsíční (Botrychium lunaria)
Obr.6 Vratička měsíční (Botrychium lunaria) - Belianské Tatry 1750 m.
Oproti vratičce heřmánkolisté je její výskyt běžnější, ale je stejně nenápadná. Najdeme ji na celé zeměkouli od mírného až po subarktické pásmo. V ČR pak roztroušeně od nížin po subalpínský stupeň, a na Slovensku po stupeň alpínský. Nadzemní část rostliny je podobná jako u heřmánkolisté, stím rozdílem, že plodná část listu s výtrusnicemi se odděluje ve čtvrtině listu, je rozvětvená a vyšší než neplodná část, která je přilehlá, má lístky ledvinovitého tvaru a ty celokrajné se z poloviny přes sebe překrývají. Rostlina roste od června do srpna, preferuje vápnité půdy, suché i vlhké louky s mechovým podrostem, ale i třeba skalky, škrapy, vápencové, nebo opukové lomy a štěrkové plochy, často v mechorostech. Kapradina je zahalena mnoha pověstmi o její velké síle využívané v bílé a černé magii. V ČR patří mezi silně ohrožené rostliny.
Obr.7 Vratička měsíční - Belianské Tatry. Výška 50 mm.
Vratička mnohoklanná (Botrychium multifidum)
Obr.8 Vratička mnohoklaná - Šumava
Je jednou z našich nejvzácnějších rostlin a klenotem naší přírody. Patřila donedávna k vyhynulým druhům. V roce 2002 (Půbal & Procházka) byla po 35 letech znovu nalezena na úpatí Boubína, kde je dnes její nejpočetnější populace v Evropě. Je známa z celé severní polokoule, od severní Ameriky až po Sibiř. V ČR roste od června do září, od pahorkatin až do hor na horských loukách, lesních lemech a světlinách, kolem cest, zejména na Šumavě a Hrubém Jeseníku, kde i v roce 2014 se podařilo Mgr. Filipu Jelínkovi objevit novou lokalitu s početnou populací. Z oddenku vyrůstá odspodu nachově naběhlý plodný list s výtrusnicemi. Druhý neplodný, který se odděluje nad oddenkem je také odspodu nachový, řapíkatý tmavozelené barvy a trojúhelníkového tvaru. Má ráda vlhčí kyselé půdy. Je konkurenčně slabší, takže roste na místech v rozvolněném bylinném podrostu, kterému se někdy musí lidskym zásahem pomoci. Tato kriticky ohrožená a překrásná kapradina zasluhuje velkou pozornost a přísnou ochranu.
Obr.9 Vratička mnohoklaná v rozvolněnym podrostu. Výška 200 mm.
Botrychium sp.
Na Českomoravské vrchovině nedaleko Chotěboře se nachází opukový lom, kde rostou na vlhčích místech desítky překrásných vratiček . Na první pohled vypadají jako vratička měsíční (botrychium lunaria). Ale i přes svou variabilitu, se tyto kapradinky značně odlišují morfologickými znaky. Nálezy jsem konzultoval s odborníkem RNDr. Liborem Ekrtem Ph. D., který nálezy zaslal kolegům do USA. Domníval jsem se, že by to mohly být botrichium minganense, které se v severní Americe vyskytují. Odpověď nám přišla negativní, ale zároveň taková, že se pravděpodobně může jednat o botrychium tunux. Podobnost je i s botrychium neolunaria, botrychium ascendens . Ale to jsou však předčasné závěry, vše nám potvrdí až genetická analýza rostliny.
V roce 2016 byla provedena genetická analýza této vratičky, a je totožná se vzorkem z Jeseníků vratičky měsíční. Rostliny měli stejnou ploidii. Analýzu provedl RNDr. Libor Ekrt Ph. D., kterému tímto děkuji!
Obr.10 Botrychium sp...výška 80 mm. Českomoravská vrchovina.
Island
Návštěva Islandu byla nepopsatelná! Kilometrové plochy hustého mechu na eskerech pod ledovcem, kolem jezer a hlavně laguny Jökulsárlón, kde jsem měl nejvíce času na hledání. Už doma, kdy jsem plánoval cestu, jsem věděl, že tam roste i vratička jednoduchá (botrychium simplex), která pro mne byla jasný favorit. Nakonec jsem měl docela štěstí i na jiné druhy a vratičku jednoduchou jsem našel na dvouch místech, a to u laguny Jökulsárlón a pod stolovou horou Dyrhólaey u Víku v pyroklastických horninách.
Obr.11 Vratička jednoduchá (Botrychium simplex) - Dyrhólaey -výška 40 mm . 63°24´58.8"N 19°08´35.5"W
Obr.12 Botrychium tunux - předpolí ledovcového splazu Fjallsjökull
Obr.13 Botrychium minganense - Jökullsárlón
.......
